Po změně pohlaví pracák nebo prostituce? Nebo snad porno průmysl?

Pro osoby, které si změnili pohlaví je velice těžké jít na vstupní pohovor, který je vlastně předem prohranou bitvou. Nebo si udržet dosavadní zaměstnání může být každodenním trápením. Dost často se stává, že jediným východiskem je pro transgender osoby prostituce nebo porno průmysl.

Změnou pohlaví to vše teprve začíná. To opravdové peklo teprve může přijít až po dokončení léčby. Pro většinu transgender osob je boj o zaměstnání jako boj s větrnými mlýny. Například transgeder osoby, které prošli změnou z muže na ženu jsou náznaky, které je mohou prozradit. Velké ruce, větší nohy než mají klasické ženy. A nejen díky tomu mají tito lidé problém se vyrovnat s realitou běžných dní.

Většina osob, které prošli, změnou pohlaví nechce být spojována se svým bývalým pohlavím a rozhodně nechce ve svém novém životě pracovat jako pracovnice či pracovník porno průmyslu či prodávat své tělo.

Zákony sice mluví o diskriminaci, která je v pracovně právním vztahu jasně stanovena. Diskriminace by se neměla týkat gayů, lesbiček nebo transsexuálních osob. Ale to naprosto nic neřeší. Sama jsem osobně mnohokrát dostala od potenciálního zaměstnavatele důvod nepřijetí mou transsexualitu. I přesto, že je to vlastně protiprávní tak s tím nikdo nic neudělá.

Jsou-li gayové a lesbičky diskriminováni, tak transsexuálové jsou na tom ještě hůře. Většina ostatních zaměstnanců netoleruje změnu pohlaví a dávají to najevo spíše tichými intrikami nebo se jedná o nerovný boj, který svádí transsexuální osoba s ostatními.

Je tedy v podstatě jedno, jaké má transsexuální osoba vzdělání nebo zkušenosti. Většinou jsou transsexuální osoby z větší části vyřazeni ze společnosti a nikdo je nechce ani zaměstnat ani se s nimi bavit o potenciálním zaměstnání.

Zbývá tedy zaměstnání tedy jako například kadeřnice, servírky nebo podobné zaměstnání, kde není úplně striktně dáno, kdo vás obsluhuje. Ale pokud ani takové zaměstnání nevyjde, tak v podstatě jediné východisko je prostituce nebo natáčení filmů pro dospělé.

Další variantou je podnikání nebo práce z domova, kde je v podstatě jedno kdo za počítačem sedí. Ale můžeme říci, že u transsexuálů můžeme rovnou vyloučit zaměstnání jako prodejce vozů, telefonní konzultantka, prodavačka v luxusním obchodě, recepční a podobné další zaměstnání.

Ráda bych tímto článkem upozornila na diskriminaci transsexuálních osob v zaměstnání. Ve smyslu hesla „chceme pracovat, tak nám to neberte“. Nejsme žádný experiment vědy, který zaslouží odsouzení  a odmítnutí. Jsme normální lidí, kteří chtějí žít klasické životy a pracovat pro svou obživu.

Image by PublicDomainPictures from Pixabay